Únikové hry nejsou jen pro milovníky vzrušení – jsou to tréninková místa pro budoucí podnikatele, řešitele problémů a inovátory. A hádejte co? Pokud máte rádi hry, jste již v polovině cesty.

Pokud jste někdy závodili s časem, abyste vyřešili hádanku, rozluštili tajný kód nebo se spojili s přáteli, abyste unikli z virtuálního žaláře, už víte, jaký to je spěch. Věděli jste ale, že tyto herní zážitky jsou více než zábavné? Skrytě vylepšují vaše dovednosti v reálném světě – takové, které jsou důležité pro vaše studium, budoucí kariéru a dokonce i váš vlastní startup.

Zde je postup:

1. Strategické myšlení: naučit se myslet několik kroků dopředu

V únikových hrách nemůžete vyřešit jen jednu nápovědu a oddechnout si. Musíte se zamyslet nad tím, jak jedno řešení souvisí s dalším – například nastavením podnikatelského plánu nebo přípravou prezentace pro investory. Každý dobrý podnikatel je stratég a každý skvělý hráč už takto přemýšlí.

Kariérní vzestup: Zaměstnavatelé milují lidi, kteří dokážou plánovat dopředu, logicky řešit problémy a vidět věci v souvislostech.

 

2. Týmová práce a komunikace: nikdo neunikne sám

Ať už hrajete online nebo osobně, únikové hry vás donutí komunikovat – rychle a efektivně. Musíte se podělit o zjištění, delegovat úkoly a naslouchat ostatním. Je to jako být v projektovém týmu nebo součástí startupu.

Kariérní růst: Silná komunikace a spolupráce patří mezi hlavní dovednosti, které zaměstnavatelé hledají.

 

3. Důraz na detail: protože každá stopa se počítá

Přehlédli jste někdy nápovědu ve hře, která byla přímo před vámi? Děje se to i v reálném životě. Únikové hry vás naučí všímat si malých detailů a kreativně je využívat – ať už objevíte skrytou hádanku nebo identifikujete mezeru na trhu.

Kariérní růst: V kariérách, jako je design, programování, marketing nebo podnikání, mohou detaily rozhodnout o úspěchu nebo o úspěchu.

 

4. Řízení času: hodiny tikají

60 minut. To je vše, co dostanete ve většině únikových her. Naučíte se řídit svůj čas, upřednostňovat úkoly a zůstat klidní pod tlakem – to vše při zachování soustředění a produktivity.

Kariérní růst: Ať už pracujete na školních úkolech nebo máte stanovené termíny, řízení času je klíčové.

 

5. Kreativní řešení problémů: myšlení mimo rámec (doslova)

Únikové hry jsou navrženy tak, aby prověřily váš mozek neobvyklými způsoby. Můžete řešit hádanku, rozlousknout trezor nebo kombinovat náhodné předměty k odemknutí dveří. Zní vám to povědomě? To je inovace.

Kariérní růst: Zaměstnavatelé a investoři do startupů hledají kreativní mozky, které dokážou přistupovat k problémům z nových úhlů.

 

Bonus: Globální myšlení a kulturní povědomí

Mnoho vzdělávacích únikových her je nyní navrhováno prostřednictvím mezinárodních projektů, jako je tato v rámci programu Erasmus+, které spojují hráče z celé Evropy. Nejenže si hrajete, ale zažíváte nové perspektivy.

Kariérní vzestup: Porozumění různým kulturám a práce s různorodými týmy je v dnešní globální ekonomice zásadní.

 

Posuňte své učení na vyšší úroveň

Pokud máte rádi hry, hádanky a rychlé výzvy, vzdělávací únikové hry mohou být vaším novým oblíbeným způsobem, jak se učit praxí. A co je na tom nejlepší? Nemusíte sedět ve třídě nebo skládat nudný test. Naučíte se podnikavosti, vedení a řešení problémů a zároveň se budete bavit.

Takže až vám příště někdo řekne, abyste “přestali hrát hry”, řekněte mu, že se připravujete na svou budoucnost.

 

Jste připraveni ke hře?

Sledujte tento zdroj – náš projekt Erasmus+ vyvíjí únikové hry, které kombinují hraní s reálnými podnikatelskými výzvami. Připojte se k misi, vložte své dovednosti a pojďme společně uniknout běžnému učení.

 

---

Gamers Wanted: How Playing Escape Rooms Can Actually Boost Your Career Skills

Escape rooms aren’t just for thrill-seekers — they’re training grounds for future entrepreneurs, problem-solvers, and innovators. And guess what? If you love games, you’re already halfway there.

If you’ve ever raced against the clock to solve a puzzle, cracked a secret code, or teamed up with friends to escape a virtual dungeon, you already know the rush. But did you know that these game-like experiences are more than fun? They’re secretly leveling up your real-world skills — the kind that matter in your studies, future career, and even your own startup.

Here’s how:

1. Strategic thinking: learning to think several steps ahead

In escape rooms, you can’t just solve one clue and chill. You need to think about how each solution connects to the next — like setting up a business plan or preparing a pitch for investors. Every good entrepreneur is a strategist, and every great gamer already thinks this way.

Career boost: Employers love people who can plan ahead, solve problems logically, and see the big picture.

 

2. Teamwork and communication: no one escapes alone

Whether you’re playing online or in-person, escape rooms force you to communicate — fastquickly and efficiently. You have to share discoveries, delegate tasks, and listen to others. It’s just like being on a project team or part of a startup.

Career boost: Strong communication and collaboration are among the top skills employers look for.

 

3. Attention to detail: because every clue counts

Ever missed a clue in a game that was right in front of you? Happens in real life, too. Escape rooms train you to notice small details and use them creatively — whether you’re spotting a hidden puzzle or identifying a niche market opportunity.

Career boost: In careers like design, programming, marketing, or entrepreneurship, detail can make or break success.

 

4. Time management: the clock is ticking

60 minutes. That’s all you get in most escape rooms. You learn to manage your time, prioritisze tasks, and stay calm under pressure — all while staying focused and productive.

Career boost: Whether you’re juggling school assignments or working under deadlines, time management is key.

 

5. Creative problem-solving: thinking outside the box (literally)

Escape rooms are designed to challenge your brain in unusual ways. You might be solving a riddle, cracking a safe, or combining random objects to unlock a door. Sound familiar? That’s innovation.

Career boost: Employers and startup investors look for creative minds who can approach problems from fresh angles.

Bonus: Global mindset and cultural awareness

Many educational escape rooms are now being designed through international projects, like this one under Erasmus+, connecting players from across Europe. You’re not just playing — you’re experiencing new perspectives.

Career boost: Understanding different cultures and working with diverse teams is essential in today’s global economy.

 

Level up your learning

If you’re into games, puzzles, and fast-paced challenges, educational escape rooms might be your new favourite way to learn by doing. And the best part? You don’t need to sit in a classroom or take a boring test. You’ll learn entrepreneurship, leadership, and problem-solving while having a blast.

So the next time someone tells you to “stop playing games,” tell them you’re preparing for your future.

 

Ready to play?

Keep an eye on this space — our Erasmus+ project is developing escape rooms that combine gaming with real-world entrepreneurial challenges. Join the mission, bring your skills, and let’s escape ordinary learning together.

V dnešním rychle se měnícím světě již schopnost kreativně řešit složité problémy není otázka volby – je to nutnost. Tradiční vzdělávací modely se často zaměřují na hledání “správných” odpovědí. Ale co kdybychom studenty naučili, aby místo toho kladli lepší otázky? Co kdyby učení působilo spíše jako zkoumání, experimentování a vynalézání?

Zde se designové myšlení setkává s pohlcujícím světem vzdělávacích únikových her – výkonná kombinace, která ze studentů dělá kreativní řešitele problémů.

 

Co je designové myšlení?

Designové myšlení je iterativní proces zaměřený na osobnost člověka, který se používá ke kreativnímu a efektivnímu řešení problémů. Je široce využíván v obchodních, technologických a inovačních odvětvích – a stále častěji i ve vzdělávání. Proces obvykle probíhá v pěti fázích:

1. Empatie – Pochopte potřeby uživatelů
2. Definování – Jasně formulujte problém
3. Ideace – Vytvářejte řadu kreativních řešení
4. Prototypizace – Vytvářejte modely k testování
5. Testování – Zkoušejte, selhávejte, učte se a zlepšujte se

Tento přístup povzbuzuje studenty, aby přijali nejistotu, vážili si zpětné vazby a rozvíjeli odolnost tváří v tvář selhání – dovednosti, které se v tradičním prostředí třídy těžko vyučují.

 

Únikové hry jako živá laboratoř pro designové myšlení

Vzdělávací únikové hry poskytují jedinečný prostor pro uplatnění procesu designového myšlení v praxi. Když studenti vstoupí do únikové hry, vstoupí do světa výzev, které vyžadují empatii (pochopení situace), definici (v čem je skutečný problém?), nápad (jak to můžeme vyřešit?) a rychlé experimentování (zkus, otestuj, uprav).

Únikové hry jsou strukturovány kolem:

• Časově omezeného řešení problémů
• Spolupráce a týmové dynamiky
• Kreativního myšlení pod tlakem
• Iterativního učení metodou pokusu a omylu

Tyto vlastnosti dokonale odrážejí myšlení designového myšlení a mění teorii v činy.

 

Jak únikové hry umožňují kreativním řešitelům problémů

1. Praktické učení

Únikové hry vyžadují, aby studenti interagovali s fyzickými nebo digitálními materiály, prostorově přemýšleli a testovali hypotézy – ideální prostředí pro prototypování a testování nápadů v reálném čase.

2. Spolupráce a komunikace

Nikdo neunikne sám. Studenti se učí sdílet nápady, aktivně naslouchat, vyjednávat a vzájemně se podporovat – základní prvky jakéhokoli procesu designového myšlení.

3. Selhání jako učební nástroj

Když řešení hádanky nefunguje nebo se tým dostane do slepé uličky, musí vyzkoušet novou strategii. To posiluje myšlenku, že neúspěch neznamená konec – je to součást cesty.

4. Kreativní omezení

Únikové hry poskytují dostatek pravidel a omezení, aby podnítily inovace. Tváří v tvář neočekávaným stopám nebo neobvyklým nástrojům musí studenti přemýšlet mimo rámec – doslova i obrazně.

5. Reflexe a metakognice

Po této zkušenosti pomáhá strukturovaná reflexe studentům analyzovat, jaké strategie fungovaly, jak probíhala spolupráce a co by příště udělali jinak – základní součást designového myšlení.

 

Proč na tom záleží

Výzkum ukazuje, že studenti, kteří se zapojují do problémového, zážitkového učení, si s větší pravděpodobností zapamatují informace, udrží si motivaci a rozvinou přenositelné dovednosti. Ve spojení s designovým myšlením neučí únikové hry jen to, jak vyřešit hádanku – učí, jak kreativně přistupovat k výzvám, ve škole i mimo ni.

Ve světě, který potřebuje flexibilnější myslitele, empatické designéry a odvážné tvůrce změn, tato metoda umožňuje studentům nechat se vést zvídavostí a sebedůvěrou.

 

Závěrečné myšlenky

Únikové hry nejsou jen zábavné – jsou funkční. Když se integrují s designovým myšlením, transformují učení z pasivního na aktivní, z memorování na inovaci.

Následující generace kreativních řešitelů problémů nemusí přijít z přednášky – může se objevit z únikové hry. A o to právě jde.

 

Odkazy

Clarke, S., Peel, D., Arnab, S., Morini, L., Keegan, H., & Wood, O. (2017). EscapED: Rámec pro vytváření vzdělávacích zážitků z únikových her. International Journal of Serious Games, 4(3), 73–86. https://doi.org/10.17083/ijsg.v4i3.180

Razzouk, R., & Shute, V. (2012). Co je designové myšlení a proč je důležité? Review of Educational Research, 82(3), 330–348. https://doi.org/10.3102/0034654312457429

Veldkamp, A., van de Grint, L., Knippels, M.-C., & van Joolingen, W. (2020). Únikové vzdělávání: Systematický přehled únikových her ve vzdělávání. Educational Research Review, 31, 100364. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2020.100364

 

---

Design Thinking Through Escape Rooms: Empowering Students as Creative Problem Solvers

In today’s fast-changing world, the ability to solve complex problems creatively is no longer optional—it’s essential. Traditional education models often focus on finding the “right” answers. But what if we taught students to ask better questions instead? What if learning felt more like exploring, experimenting, and inventing?

This is where design thinking meets the immersive world of educational escape rooms—a powerful combination that turns students into creative problem solvers.

What is Design Thinking?

Design thinking is a human-centered, iterative process used to solve problems creatively and effectively. It’s widely used in business, tech, and innovation sectors—and increasingly, in education. The process typically follows five stages:

1. Empathize – Understand the users’ needs
2. Define – Clearly articulate the problem
3. Ideate – Generate a range of creative solutions
4. Prototype – Build models to test
5. Test – Try, fail, learn, and improve

This approach encourages students to embrace uncertainty, value feedback, and develop resilience in the face of failure—skills that are hard to teach in traditional classroom settings.

 

Escape Rooms as a Living Lab for Design Thinking

Educational escape rooms provide a unique space to apply the design thinking process in action. When students step into an escape room, they enter a world of challenges that demand empathy (understanding the situation), definition (what’s the actual problem?), ideation (how can we solve this?), and rapid experimentation (try, test, adjust).

Escape rooms are structured around:

• Time-bound problem solving
• Collaboration and team dynamics
• Creative thinking under pressure
• Iterative learning through trial and error

These characteristics perfectly mirror the design thinking mindset, turning theory into action.

 

How Escape Rooms Empower Creative Problem Solvers

1. Hands-on Learning
   Escape rooms require learners to interact with physical or digital materials, think spatially, and test hypotheses—an ideal setting for prototyping and testing ideas in real time.
2. Collaboration and Communication
   No one escapes alone. Students learn to share ideas, listen actively, negotiate, and support one another—core elements of any design thinking process.
3. Failure as a Learning Tool
   When a puzzle doesn’t work or a team hits a dead end, they must try a new strategy. This reinforces the idea that failure is not the end—it’s part of the journey.
4. Creative Constraints
   Escape rooms provide just enough rules and limitations to spark innovation. Faced with unexpected clues or unusual tools, students must think outside the box—literally and figuratively.
5. Reflection and Metacognition
   After the experience, structured reflection helps students analyze what strategies worked, how they collaborated, and what they would do differently next time—a core component of design thinking.

 

Why It Matters

Research shows that students who engage in problem-based, experiential learning are more likely to retain information, stay motivated, and develop transferable skills. When paired with design thinking, escape rooms don’t just teach how to solve a puzzle—they teach how to approach challenges creatively, in school and beyond.

In a world that needs more flexible thinkers, empathetic designers, and brave changemakers, this method empowers students to lead with curiosity and confidence.

 

Final Thoughts

Escape rooms are not only fun—they are functional. When integrated with design thinking, they transform learning from passive to active, from memorization to innovation.

The next generation of creative problem solvers might not come from a lecture—they might come from an escape room. And that’s exactly the point.

 

References

Clarke, S., Peel, D., Arnab, S., Morini, L., Keegan, H., & Wood, O. (2017). EscapED: A framework for creating educational escape room experiences. International Journal of Serious Games, 4(3), 73–86. https://doi.org/10.17083/ijsg.v4i3.180

Razzouk, R., & Shute, V. (2012). What is design thinking and why is it important? Review of Educational Research, 82(3), 330–348. https://doi.org/10.3102/0034654312457429

Veldkamp, A., van de Grint, L., Knippels, M.-C., & van Joolingen, W. (2020). Escape education: A systematic review on escape rooms in education. Educational Research Review, 31, 100364. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2020.100364

Únikové hry již nejsou jen vzrušujícími zábavními místy – stávají se mocnými nástroji pro vzdělávání. Díky své pohlcující struktuře založené na hádankách přenášejí únikové hry studenty do dynamického prostředí bohatého na problémy, kde jsou znalosti spíše prožívány než jednoduše předávány. Vzhledem k tomu, že vzdělávací instituce hledají poutavější metody učení založené na kompetencích, únikové hry nabízejí slibný model. Abychom však skutečně porozuměli jejich hodnotě, musíme se ptát: jaký je měřitelný vzdělávací dopad zážitků z únikových her?

 

Učení, které je pociťované – a osvědčené

Únikové hry zapojují studenty do časově omezených výzev, které vyžadují spolupráci, kritické myšlení a kreativitu. Účastníci musí spojovat roztroušené stopy, aplikovat logiku pod tlakem, jasně komunikovat a řešit vícestupňové problémy – to vše odráží požadavky reálného světa.

Výzkum potvrzuje jejich dopad. Systematický přehled Veldkampa a kol. (2020) zjistil, že únikové hry ve vzdělávání zvyšují motivaci, podporují uchování znalostí a efektivně rozvíjejí průřezové dovednosti, jako je týmová práce a rozhodování. Autoři zdůrazňují, že tyto hry stimulují kognitivní i emocionální angažovanost – dva klíčové faktory dlouhodobého učení.

 

Jak měříme dopady vzdělávání?

Aby se pedagogové dostali nad rámec neoficiálních důkazů, musí používat konkrétní hodnotící nástroje. Podle Clarke et al. (2017) jsou úspěšné vzdělávací únikové hry navrženy na základě jasných výsledků učení a zahrnují vestavěné smyčky zpětné vazby.

Zde jsou nejúčinnější strategie měření:

• Hodnocení před a po aktivitě: Pomáhají sledovat růst znalostí a dovedností, jako je řešení problémů, vedení nebo digitální gramotnost.
• Pozorování facilitátora: Strukturované rámce pozorování mohou dokumentovat chování v reálném čase – spolupráci, iniciativu, vytrvalost – které signalizují hlubší učení.
• Debriefingové sezení: Reflexe po zážitku pomáhá upevnit vhledy a podporuje metakognitivní uvědomění.
• Aplikační úkoly: Aktivity nebo projekty po setkání mohou odhalit, zda studenti dokáží aplikovat to, co zažili, v nových, relevantních kontextech.

Tyto přístupy umožňují pedagogům posunout únikové hry od vzrušujících novinek k měřitelným a replikovatelným vzdělávacím zážitkům.

 

Proč fungují: Emocionální a kognitivní angažovanost

Jedním z nejsilnějších zjištění Veldkampa et al. (2020) je, že únikové hry generují vysokou emocionální angažovanost, která pozitivně koreluje s motivací a výsledky učení. Na rozdíl od pasivních metod vtáhnou únikové hry studenty do aktivního řešení problémů – to, co Dewey nazval “učení se praxí”.

Účastníci často uvádějí, že se po zážitku cítí jistější ve svých schopnostech. Jak poznamenali Clarke et al. (2017), studenti v únikových hrách mají tendenci převzít větší iniciativu, podporovat své vrstevníky a během vyhodnocení hlouběji přemýšlet – to vše jsou známky osobního a profesního růstu. 

Během realizace projektu byly pozorovány podobné vzorce při testování vyvinutých scénářů únikových her – účastníci vykazovali zvýšenou důvěru ve své schopnosti, aktivněji spolupracovali s vrstevníky a po aktivitách se zapojili do hlubší reflexe.

 

Od hry k pedagogice

Aby bylo možné plně využít jejich potenciál, musí být únikové místnosti v souladu se vzdělávacími cíli a podpořeny promyšleným designem. Výzkum tuto integraci podporuje:

• Clarke et al. (2017) navrhují rámec EscapED, který propojuje herní mechaniky s učebními cíli a zajišťuje, že každý úkol má pedagogickou hodnotu.
• Veldkamp et al. (2020) doporučují začlenit únikové hry do širšího učebního plánu a zahrnout nástroje hodnocení, které zachycují nejen zvládnutí obsahu, ale také rozvoj dovedností.

Únikové hry nejsou jen zábavným rozptýlením – jsou strukturované, cílené a zakořeněné v osvědčené vzdělávací teorii.

 

Závěr: Za hrou leží skutečné učení

Únikové hry představují posun v tom, jak chápeme učení. Spojením hry s účelem pomáhají odemknout nejen hádanky, ale také hlubší učení, silnější spolupráci a sebevědomější studenty.

Pokud jsou únikové hry podpořeny koncepcí založenou na výzkumu a správným vyhodnocením, mohou jít daleko za hranice zábavy – mohou změnit způsob, jakým učíme a učíme se.

 

Odkazy 

Clarke, S., Peel, D., Arnab, S., Morini, L., Keegan, H., & Wood, O. (2017). EscapED: Rámec pro vytváření vzdělávacích zážitků z únikových místností. International Journal of Serious Games, 4(3), 73–86. https://doi.org/10.17083/ijsg.v4i3.180

Veldkamp, A., van de Grint, L., Knippels, M.-C., & van Joolingen, W. (2020). Únikové vzdělávání: Systematický přehled únikových místností ve vzdělávání. Educational Research Review, 31, 100364. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2020.100364

 

---

Beyond the Game: Measuring the Educational Impact of Escape Room Experiences

Escape rooms are no longer just thrilling entertainment venues— – they are becoming powerful tools for education. With their immersive, puzzle-based structure, escape rooms place learners in dynamic, problem-rich environments where knowledge is experienced rather than simply delivered. As educational institutions seek more engaging, competency-based learning methods, escape rooms offer a promising model. But to truly understand their value, we must ask: what is the measurable educational impact of escape room experiences?

 

Learning That Is Felt —- and Proven

Escape rooms engage learners in time-bound challenges that require collaboration, critical thinking, and creativity. Participants must connect scattered clues, apply logic under pressure, communicate clearly, and solve multi-step problems— – all of which mirror real-world demands.

Research confirms their impact. A systematic review by Veldkamp et al. (2020) found that escape rooms in education enhance motivation, support knowledge retention, and effectively develop transversal skills such as teamwork and decision-making. The authors emphasizse that these games stimulate both cognitive and emotional engagement— – two key factors in long-term learning.

 

How Do We Measure Educational Impact?

To go beyond anecdotal evidence, educators must apply concrete evaluation tools. According to Clarke et al. (2017), successful educational escape rooms are designed around clear learning outcomes and include built-in feedback loops.

Here are the most effective measurement strategies:

• Pre- and post-activity assessments: These help track growth in knowledge and skills such as problem-solving, leadership, or digital literacy.
• Facilitator observation: Structured observation frameworks can document real-time behaviors— – collaboration, initiative, persistence— – which signal deeper learning.
• Debriefing sessions: Reflection after the experience helps consolidate insights and encourages metacognitive awareness.
• Application tasks: Post-session activities or projects can reveal whether learners can apply what they experienced in new, relevant contexts.

These approaches allow educators to shift escape rooms from exciting novelties to measurable, replicable learning experiences.

 

Why They Work: Emotional and Cognitive Engagement

One of the strongest findings from Veldkamp et al. (2020) is that escape rooms generate high emotional engagement, which correlates positively with motivation and learning outcomes. Unlike passive methods, escape rooms immerse learners in active problem-solving— – what Dewey called “learning by doing.”

Participants often report feeling more confident in their abilities after the experience. As Clarke et al. (2017) observed, learners in escape rooms tend to take more initiative, support their peers, and reflect more deeply during debriefs – —all signs of personal and professional growth. 

During the implementation of the project, similar patterns were observed while testing the developed escape room scenarios – —participants showed increased confidence in their abilities, collaborated more actively with peers, and engaged in deeper reflection after the activities.

 

From Play to Pedagogy

To realisze their full potential, escape rooms must be aligned with educational goals and underpinned by thoughtful design. Research supports this integration:

• Clarke et al. (2017) propose the EscapED framework, which links game mechanics to learning objectives, ensuring that each task has pedagogical value.
• Veldkamp et al. (2020) recommend embedding escape rooms within a broader curriculum and including assessment tools that capture not just content mastery but also skill development.

Escape rooms are not just playful distractions— – they are structured, goal-driven, and rooted in well-established educational theory.

 

Conclusion: Beyond the Game Lies Real Learning

Escape rooms represent a shift in how we understand learning. By fusing play with purpose, they help unlock not only puzzles, but also deeper learning, stronger collaboration, and more confident learners.

When supported by research-based design and proper evaluation, escape rooms can go far beyond the game— – they can transform how we teach and learn.

 

References (APA style)

Clarke, S., Peel, D., Arnab, S., Morini, L., Keegan, H., & Wood, O. (2017). EscapED: A framework for creating educational escape room experiences. International Journal of Serious Games, 4(3), 73–86. https://doi.org/10.17083/ijsg.v4i3.180

Veldkamp, A., van de Grint, L., Knippels, M.-C., & van Joolingen, W. (2020). Escape education: A systematic review on escape rooms in education. Educational Research Review, 31, 100364. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2020.100364

Využití únikových her ve vzdělávání lze považovat za formu gamifikace, způsob zahrnutí herních mechanismů v procesu učení, který nejen zvyšuje zapojení, ale také simuluje skutečné výzvy projektového řízení, digitální spolupráce, komunikace, kritického myšlení a kreativního řešení problémů. 

Gamifikace je účinný způsob, jak učinit učení poutavějším a efektivnějším, zejména při zkoumání složitých témat. Motivuje studenty, zvyšuje účast a zlepšuje učení, umožňuje lidem, kterým nevyhovují tradiční vzdělávací metody, rozvíjet stejné dovednosti a znalostní základnu jako ostatní využitím svých přirozených instinktů učit se hrou. Zde je několik praktických tipů pro začlenění gamifikace do výuky:

 

1. Stanovte si jasné vzdělávací cíle 

Gamifikované aktivity musí podporovat konkrétní pedagogický účel a být přímo propojeny s dosažitelným cílem, aby byly efektivní a smysluplné. Je důležité mít na paměti, čeho mají studenti dosáhnout nebo čemu mají porozumět na konci aktivity, jakých schopností, kompetencí nebo znalostních základů potřebují dosáhnout, a proto byste si měli tyto cíle předem jasně identifikovat.

 

2. Vyberte správné herní prvky

Můžete použít různé herní mechanismy pro různé účely, náměty nebo potřeby: 

• Příběhy a mise: Vytváří pohlcující, smysluplné vzdělávací zážitky a zlepšují identifikaci, řešení problémů a kreativitu.
• Časově omezené úkoly: Podporují náročné výzvy a pomáhají rozvíjet dovednosti v oblasti řízení času a rozhodování.
• Sběr a správa zdrojů: Umožňuje studentům zaměřit se na finanční plánování, rozpočtování a strategii.
• Bodování a ocenění: Odměňujte úspěchy, ověřujte jednotlivé fáze učení a znázorňujte pokrok a zlepšení.
• Žebříčky: Podporují vytrvalost a soutěživost mezi studenty, ale mohou být také odrazující, pokud nejsou správně řízeny.

Aktivity, jako jsou debaty s hraním rolí, skládání hádanek nebo dokonce jednoduché kvízy, mohou zvýšit motivaci, účast a pochopení vybraného tématu. Je důležité vyvážit oceňování (jako jsou např. plakety) s motivačním zaměřením (jako je zvědavost a kreativita) a zůstávat konzistentní s použitím a závěrem každého prvku. 

 

3. Vytvořte si cit pro pokrok

Strukturování aktivity, jako jsou úrovně ve hře, pomáhá studentům efektivněji si osvojit znalosti a dovednosti. Začněte s jednoduchými úkoly a postupně zvyšujte obtížnost, ať už složitějšími úkoly nebo kombinací předchozích konceptů. Když studenti úspěšně dokončí úkol, mohou otevřít nové fáze nebo odměny, což je udrží motivované a soustředěné. Okamžitá zpětná vazba udržuje zapojení studentů, pomáhá jim opravovat chyby a zlepšuje sebeuvědomění a sebehodnocení. 

Například v únikových hrách může každá záhada představovat hospodářský milník, jako je zajištění financování, vytvoření produktu nebo spuštění kampaně, která jim po dokončení umožní přístup k dalšímu logickému kroku v jejich růstu.

 

4. Propojte soutěživost a spolupráci

Individuální a týmové výzvy můžete využít k motivaci studentů a diverzifikaci výuky. Žebříčky motivují studenty k překonávání očekávání a skupinové mise podporují týmovou práci a komunikační dovednosti. Soutěž by měla být přátelská a dobrovolná, aby nedocházelo k odrazování účastníků, a poskytněte všem zapojeným hráčům přiměřené odměny, abyste se vyhnuli jejich frustraci.

 

5. Zachovejte jednoduchost 

Rozdělte obsah do krátkých aktivit, protože mikrolearning s pravidelnými výzvami posiluje učení a lépe se sladí s rytmem mladých lidí. Série drobnějších úkolů nebo po sobě jdoucích prvků, které mají být splněny jeden po druhém, s okamžitou zpětnou vazbou a zvyšující se obtížností, spíše než velká mise s mnoha kroky, pomáhá udržet studenty zapojené, aniž by se cítili zahlceni.

 

6. Přizpůsobte a diverzifikujte zážitek

Vždy je nejlepší přizpůsobit zkušenosti podle profilů studentů, jako je věk, zájmy, úroveň dovedností a styl učení. Přizpůsobené výzvy a odměny zakořeněné v realitě studentů pomáhají učinit zážitek smysluplnějším a efektivnějším, zejména při navrhování různých metod a nástrojů, aby se zajistilo, že všichni zúčastnění budou mít z aktivity plný prospěch. Použití fyzických i digitálních prvků, jako jsou hádanky, zámky, QR kódy, audio nebo video nahrávky nebo online kvízy, může napomoci zajistit, že bude využito a rozvíjeno mnoho jejich dovedností a silných stránek.

 

7. Vyhněte se běžným nástrahám

Je nezbytné vyhnout se nadměrnému používání odměn nebo příliš intenzivní soutěživosti nebo obtížnosti, protože to může snížit kvalitu učení. Gamifikace by se měla zaměřit na smysluplný pokrok a rozvoj dovedností, nikoli na sbírání bodů nebo překonávání ostatních. Zajištění toho, aby aktivita zůstala náročná, ale zvládnutelná, vytváření alternativ v případě neúspěchu a zvládání očekávání přizpůsobením načasování nebo poskytováním rad pomáhá předcházet zklamání a dosahovat stanovených pedagogických cílů.

Závěrem lze uvést, že gamifikace funguje nejlépe, když je účelná, vyvážená a zaměřená na studenty. Může přeměnit učení na zábavnou a obohacující zkušenost a zajistit, že složité koncepty a potřebné dovednosti budou efektivně pochopeny a procvičovány v dynamickém a zajímavém prostředí. 

Ve formátech, jako jsou únikové hry, které zkoumáme v našich projektových východiscích, může gamifikace pomoci připravit mladé lidi na podnikatelské výzvy tím, že simuluje rozhodování v reálném světě, týmovou práci, digitální gramotnost a mnoho dovedností, které budou potřebovat k tomu, aby se jim dařilo v osobním i profesním životě.

 

Odkazy:

• Centrický. (2023). Gamifikace pro učení: 7 strategií pro úspěch. https://centrical.com/resources/blog-gamification-for-learning/ 
• Mario Buljan. (2025). Gamifikace pro učení: Strategie a příklady. Odvětví eLearningu. https://elearningindustry.com/gamification-for-learning-strategies-and-examples 

OECD (2019). Trendy formující vzdělávání v roce 2019. Vydavatelství OECD. https://doi.org/10.1787/trends_edu-2019-en  

 

---

Practical tips for incorporating gamification in learning

Using escape rooms in education can be considered a form of gamification, the act of using game mechanics in the learning process, which not only boosts engagement but also simulates the real-world challenges of project management, digital collaboration, communication, critical thinking and creative problem-solving. 

Gamification is a powerful way to make learning more engaging and effective, especially when exploring complex topics. It motivates learners, enhances participation, and improves learning, allowing people who struggle with traditional methods to develop the same skillsets and knowledge base as others by utilising their natural instincts to learn through play. Here are some practical tips for incorporating gamification into learning:

 

1. Set clear learning goals

Gamified activities must support a specific pedagogical purpose and be directly connected to an achievable goal in order to be efficient and meaningful. It is important to keep in mind what the learners are meant to achieve or understand by the end of the activity, which abilities, competences or knowledge bases they need to reach, which is why you should clearly identify these goals beforehand.

 

2. Choose the right game elements

You can use different game mechanics for different purposes, subjects, or needs: 

• Storylines and missions: Creates immersive, meaningful learning experiences, and enhances identification, problem-solving and creativity.
• Timed tasks: Fosters challenge and helps develop time management and decision-making skills.
• Resource collection and management: Allows learners to explore financial planning, budgeting and strategy.
• Points and badges: Reward achievements, validate learning stages and show progress and improvement.
• Leaderboards: Encourage perseverance and competition among students, but can also be discouraging if not managed correctly.

Activities like role-playing debates, riddle-solving sequences, or even simple quizzes can boost both motivation, participation and understanding of a selected topic. It is important to balance rewards (like badges) with motivators (like curiosity and creativity), and to remain consistent with the use and conclusion of each element. 

 

3. Build a sense of progression

Structuring an activity like levels in a game helps students assimilate knowledge and skills more efficiently. Start with simple tasks and gradually increase difficulty, either with more complex tasks or by combining previous concepts. When learners successfully complete a task, they can unlock new stages or rewards, keeping them motivated and focused. Instant feedback keeps learners engaged, helps them correct mistakes and improves self-awareness and self-evaluation. 

In escape rooms, for example, each enigma might represent a business milestone, such as securing funding, building a product, or launching a campaign, which, when completed, allows them to access the next logical step in their growth.

 

4. Mix competition and collaboration

You can use individual and team challenges to motivate learners and diversify the learning experience. Leaderboards motivate learners to exceed expectations, and group missions encourage teamwork and communication skills. Keep competition friendly and optional to avoid discouragement and provide proportional rewards to all participants to avoid frustration.

 

5. Keep it simple 

Break content into short activities, as microlearning with regular challenges reinforces learning and aligns more closely with young people’s rhythm. A series of smaller tasks or consecutive elements, to be achieved one by one, with instant feedback and progressive difficulty, rather than a big mission with many steps, helps keep learners engaged without feeling overwhelmed.

 

6. Personalise and diversify the experience

It is always best to adapt the experience according to learner profiles, such as age, interests, skill level, and learning style. Customised challenges and rewards rooted in the learners’ reality help make the experience more meaningful and effective, especially when proposing a variety of methods and tools to ensure that all learners will fully benefit from the activity. Using both physical and digital elements, such as puzzles, locks, QR codes, audio or video recordings, or online quizzes, can help guarantee that a multitude of skills and strengths will be harnessed and developed.

 

7. Avoid common pitfalls

It is essential to avoid overusing rewards or making competition or difficulty too intense, as this can reduce the quality of learning. Gamification should focus on meaningful progress and skill development, rather than collecting points or outperforming others. Ensuring that the activity remains challenging yet doable, creating alternatives in case of failure, and managing expectations by adapting the timing or providing hints helps avoid frustration and reach the pedagogical goals.

In conclusion, gamification works best when it is purposeful, balanced, and focused on learners. It can transform learning into a fun and rewarding experience and ensure that complex concepts and necessary skills are efficiently understood and practised in a dynamic and engaging environment. 

In formats like escape rooms, explored throughout our project resources, gamification can help prepare young people for entrepreneurial challenges by simulating real-world decision-making, teamwork, digital literacy and many of the skills they will need to thrive in their personal and professional life.

 

References:

• Centrical. (2023). Gamification for Learning: 7 Strategies for Success. https://centrical.com/resources/blog-gamification-for-learning/ 
• Mario Buljan. (2025). Gamification For Learning: Strategies And Examples. eLearning Industry. https://elearningindustry.com/gamification-for-learning-strategies-and-examples 

OECD (2019). Trends Shaping Education 2019. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/trends_edu-2019-en

Jak jsme již zmínili v našich předchozích článcích, vzdělávací únikové hry (ER) se rychle stávají jedním z nejpoutavějších a nejefektivnějších nástrojů pro výuku dovedností 21. století. Když jsou navrženy promyšleně, nabízejí studentům dynamickou, praktickou výuku, která zlepšuje řešení problémů, kritické myšlení a týmovou práci. Za zábavou a vzrušením se však skrývá hlubší potenciál: síla podporovat inkluzi a přístupnost v rozvoji digitálního podnikání.

 

Proč je inkluze důležitá ve vzdělávání v oblasti digitálního podnikání

Podnikání, zejména v digitální éře, vzkvétá díky rozmanitosti – nápadů, perspektiv a zkušeností. Je proto zásadní, aby vzdělávací metody zaměřené na rozvoj podnikatelských kompetencí byly dostupné všem studentům, včetně těch se specifickými poruchami učení (SLD), zdravotním postižením nebo jazykovou bariérou.

Únikové hry se svou pohlcující a flexibilní povahou lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly široké škále vzdělávacích potřeb. Začleněním principů univerzálního designu pro výuku (UDL), jako je nabídka více způsobů zapojení a vyjádření, mohou pedagogové zajistit, aby se každý student zapojil smysluplně a sebevědomě.

 

Praktické přístupy k inkluzivnímu designu únikových her

Pro maximalizaci dostupnosti by měly být vzdělávací únikové hry vytvářeny s ohledem na následující postupy:

• Multisenzorické nápovědy a úkoly: Začlenění vizuálních, sluchových a hmatových prvků může podpořit různé styly učení. Například kombinace digitálních rozhraní s fyzickými hádankami nebo hlasovými pokyny může pomoci studentům s dyslexií nebo zrakovým postižením.
• Jasné pokyny a zjednodušený jazyk: Zajištění toho, aby všechny psané nebo mluvené výzvy byly stručné a neobsahovaly složitý žargon, pomáhá studentům s obtížemi při čtení nebo těm, kteří se učí jazyk.
• Flexibilní načasování a tempo: Poskytnutí více času nebo nabídka různých úrovní obtížnosti může podpořit studenty, kteří mohou potřebovat více času na pochopení poskytnutých informací.
• Spolupracující týmové role: Rozdělení úkolů v rámci týmů umožňuje studentům přispívat způsoby, které odpovídají jejich silným stránkám – ať už prostřednictvím technických dovedností, kreativity nebo verbálního uvažování – díky čemuž se úspěch stává sdílenou zkušeností.
• Asistenční technologie: Tam, kde je to možné, může integrace programů pro čtení z obrazovky, titulků nebo alternativních metod zadávání zlepšit účast studentů s postižením.

 

Kontrola inkluzivity

Aby byla úniková hra inkluzivní a přístupná pro účastníky s poruchami učení nebo postižením, zvažte následující klíčové prvky:

• Fyzická přístupnost: Ujistěte se, že místo konání je přístupné pro vozíčkáře, a že všechny potřebné položky jsou dosažitelné (ne příliš vysoko nebo daleko k dosažení).
• Vizuální a sluchová podpora: Zajistěte, aby tištěné materiály používaly dostatečně velký tisk, vysoký kontrast nebo digitální formáty kompatibilní se čtečkami obrazovky. Pokud jsou využita videa, obsahují titulky nebo tlumočení.
• Jednoduchý a jasný návod: Používejte jasný, stručný jazyk a vizuální prvky. Vyhněte se složitým formulacím, abyste podpořili účastníky s poruchami učení.
• Flexibilní účast: Nabídněte různé role, které využívají různé silné stránky, umožňují účastníkům vybrat si úkoly, které odpovídají jejich schopnostem a podporují zodpovědnost, aniž by byli účastníci hry příliš zahlceni.
• Senzorické aspekty: Vyhněte se smyslovým spouštěčům, jako jsou hlasité zvuky nebo blikání světla. Poskytněte účastníkům klidný prostor a naplánujte odpovídající přestávky, aby se dokázali znovu soustředit.
• Podpora a úpravy: Buďte připraveni nabídnout další pomoc, konkrétní rady a poradenství nebo podporu na míru na základě individuálních potřeb účastníků.
• Smyčka zpětné vazby: Shromažďujte zpětnou vazbu od účastníků a neustále vylepšujte přizpůsobivost, dostupnost a inkluzivitu.

 

Podpora rovnosti prostřednictvím hry

Při vytváření únikových her, které jsou inkluzivní, pedagogové nenabízejí pouze spravedlivé vzdělávací příležitosti – modelují samotné podnikatelské hodnoty, jako je přizpůsobivost, inovace a empatie. Když studenti vidí, že jejich vzdělávací prostředí je navrženo s ohledem na ně, bez ohledu na jejich schopnosti nebo původ, je pravděpodobnější, že budou kreativně riskovat, budovat sebevědomí a budou se považovat za budoucí digitální lídry.

Vzhledem k tomu, že popularita vzdělávacích únikových her stále roste, je nezbytné, aby inkluzivita zůstala jádrem jejich designu. Jen tak můžeme zajistit, aby digitální podnikání bylo prostorem, kde dokáže uspět každý student.

Všechny zdroje vytvořené v rámci projektu ERDE jsou přizpůsobeny osobám s poruchami učení a různými druhy postižení, a lze je snadno přizpůsobit konkrétním individuálnímpotřebám.

 

Odkazy 

CAST (2018). Pokyny pro univerzální design ve výuce verze 2.2. Citováno z https://udlguidelines.cast.org, Evropská Komise. (2021). 

Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027. Citováno z https://education.ec.europa.eu/focus-topics/digital/digital-education-action-plan
Rose, D. H., & Meyer, A. (2002). Teaching Every Student in the Digital Age: Universal Design for Learning.. ASCD.

---

Empowering All Learners: Inclusive Educational Escape Rooms for Digital Entrepreneurship

As mentioned in our previous articles, educational escape rooms (ERs) are quickly becoming one of the most engaging and effective tools for teaching 21st-century skills. When designed thoughtfully, they offer students a dynamic, hands-on learning experience that enhances problem-solving, critical thinking, and teamwork. But beyond the fun and excitement lies a deeper potential: the power to foster inclusion and accessibility in the development of digital entrepreneurship.

 

Why inclusion matters in digital entrepreneurship education

Entrepreneurship, especially in the digital era, thrives on diversity – of ideas, perspectives, and experiences. It is therefore crucial that educational methods aimed at developing entrepreneurial competencies are accessible to all learners, including those with Specific Learning Disorders (SLD), disabilities, or language barriers.

Escape rooms, with their immersive and flexible nature, can be tailored to accommodate a wide range of learning needs. By embedding Universal Design for Learning (UDL) principles, such as offering multiple means of engagement and expression, educators can ensure that each learner participates meaningfully and confidently.

 

Practical approaches to inclusive Escape Room design

To maximise accessibility, educational escape rooms should be developed with the following practices in mind:

• Multisensory clues and tasks: Incorporating visual, auditory, and tactile elements can support diverse learning styles. For example, combining digital interfaces with physical puzzles or voice prompts can assist students with dyslexia or visual impairments.
• Clear instructions and simplified language: Ensuring all written or spoken prompts are concise and free of complex jargon helps learners with reading difficulties or those learning the language.
• Flexible timing and pacing: Allowing more time or offering different difficulty levels can support learners who may need extra time to process information.
• Collaborative team roles: Dividing tasks within teams allows students to contribute in ways that suit their strengths—whether through technical skills, creativity, or verbal reasoning—making success a shared experience.
• Assistive technologies: Where applicable, integrating screen readers, subtitles, or alternative input methods can enhance participation for students with disabilities.

 

Inclusivity check

To ensure an escape game is inclusive and accessible for participants with learning disorders or disabilities, consider the following key elements:

• Physical accessibility: Ensure the venue is wheelchair accessible and that all the necessary items are reachable (not too high or far to access).
• Visual and auditory support: Ensure that the materials use large print, high contrast, or digital formats compatible with screen readers. If videos are involved, provide subtitles or interpretation.
• Simple and clear instructions: Use clear, concise language and visuals. Avoid complex wording to support participants with learning disorders.
• Flexible participation: Offer varied roles that cater to different strengths, allowing participants to choose tasks that suit their abilities and foster responsibility without becoming overwhelming.
• Sensory considerations: Avoid sensory triggers like loud noises or flashing lights. Provide a quiet space for participants needing breaks to refocus.
• Support and adjustments: Be ready to offer extra assistance, specific hints and guidance or tailored support based on individual needs.
• Feedback loop: Collect feedback from participants to continuously improve adaptability, accessibility and inclusivity.

 

Promoting equity through play

In creating escape rooms that are inclusive, educators are not only offering equitable learning opportunities – they are modelling the very entrepreneurial values of adaptability, innovation, and empathy. When students see that their learning environments are designed with them in mind, regardless of ability or background, they are more likely to take creative risks, build confidence, and see themselves as future digital leaders.

Given the fact that educational escape rooms continue to grow in popularity, it is essential that inclusivity remains at the heart of their design. Only then can we ensure that digital entrepreneurship is a space where every learner can thrive.

All resources produced under the ER4DE project are adapted to people with learning disorders and disabilities, and can easily be adapted to specific needs.

 

References
CAST. (2018). Universal Design for Learning Guidelines version 2.2. Retrieved from https://udlguidelines.cast.org
European Commission. (2021). Digital Education Action Plan 2021–2027. Retrieved from https://education.ec.europa.eu/focus-topics/digital/digital-education-action-plan
Rose, D. H., & Meyer, A. (2002). Teaching Every Student in the Digital Age: Universal Design for Learning. ASCD.