Praktické tipy pro začlenění gamifikace do vzdělávání

Využití únikových her ve vzdělávání lze považovat za formu gamifikace, způsob zahrnutí herních mechanismů v procesu učení, který nejen zvyšuje zapojení, ale také simuluje skutečné výzvy projektového řízení, digitální spolupráce, komunikace, kritického myšlení a kreativního řešení problémů. 

Gamifikace je účinný způsob, jak učinit učení poutavějším a efektivnějším, zejména při zkoumání složitých témat. Motivuje studenty, zvyšuje účast a zlepšuje učení, umožňuje lidem, kterým nevyhovují tradiční vzdělávací metody, rozvíjet stejné dovednosti a znalostní základnu jako ostatní využitím svých přirozených instinktů učit se hrou. Zde je několik praktických tipů pro začlenění gamifikace do výuky:

 

  1. Stanovte si jasné vzdělávací cíle 

Gamifikované aktivity musí podporovat konkrétní pedagogický účel a být přímo propojeny s dosažitelným cílem, aby byly efektivní a smysluplné. Je důležité mít na paměti, čeho mají studenti dosáhnout nebo čemu mají porozumět na konci aktivity, jakých schopností, kompetencí nebo znalostních základů potřebují dosáhnout, a proto byste si měli tyto cíle předem jasně identifikovat.

 

  1. Vyberte správné herní prvky

Můžete použít různé herní mechanismy pro různé účely, náměty nebo potřeby: 

  • Příběhy a mise: Vytváří pohlcující, smysluplné vzdělávací zážitky a zlepšují identifikaci, řešení problémů a kreativitu.
  • Časově omezené úkoly: Podporují náročné výzvy a pomáhají rozvíjet dovednosti v oblasti řízení času a rozhodování.
  • Sběr a správa zdrojů: Umožňuje studentům zaměřit se na finanční plánování, rozpočtování a strategii.
  • Bodování a ocenění: Odměňujte úspěchy, ověřujte jednotlivé fáze učení a znázorňujte pokrok a zlepšení.
  • Žebříčky: Podporují vytrvalost a soutěživost mezi studenty, ale mohou být také odrazující, pokud nejsou správně řízeny.

Aktivity, jako jsou debaty s hraním rolí, skládání hádanek nebo dokonce jednoduché kvízy, mohou zvýšit motivaci, účast a pochopení vybraného tématu. Je důležité vyvážit oceňování (jako jsou např. plakety) s motivačním zaměřením (jako je zvědavost a kreativita) a zůstávat konzistentní s použitím a závěrem každého prvku. 

 

  1. Vytvořte si cit pro pokrok

Strukturování aktivity, jako jsou úrovně ve hře, pomáhá studentům efektivněji si osvojit znalosti a dovednosti. Začněte s jednoduchými úkoly a postupně zvyšujte obtížnost, ať už složitějšími úkoly nebo kombinací předchozích konceptů. Když studenti úspěšně dokončí úkol, mohou otevřít nové fáze nebo odměny, což je udrží motivované a soustředěné. Okamžitá zpětná vazba udržuje zapojení studentů, pomáhá jim opravovat chyby a zlepšuje sebeuvědomění a sebehodnocení. 

Například v únikových hrách může každá záhada představovat hospodářský milník, jako je zajištění financování, vytvoření produktu nebo spuštění kampaně, která jim po dokončení umožní přístup k dalšímu logickému kroku v jejich růstu.

 

  1. Propojte soutěživost a spolupráci

Individuální a týmové výzvy můžete využít k motivaci studentů a diverzifikaci výuky. Žebříčky motivují studenty k překonávání očekávání a skupinové mise podporují týmovou práci a komunikační dovednosti. Soutěž by měla být přátelská a dobrovolná, aby nedocházelo k odrazování účastníků, a poskytněte všem zapojeným hráčům přiměřené odměny, abyste se vyhnuli jejich frustraci.

 

  1. Zachovejte jednoduchost 

Rozdělte obsah do krátkých aktivit, protože mikrolearning s pravidelnými výzvami posiluje učení a lépe se sladí s rytmem mladých lidí. Série drobnějších úkolů nebo po sobě jdoucích prvků, které mají být splněny jeden po druhém, s okamžitou zpětnou vazbou a zvyšující se obtížností, spíše než velká mise s mnoha kroky, pomáhá udržet studenty zapojené, aniž by se cítili zahlceni.

 

  1. Přizpůsobte a diverzifikujte zážitek

Vždy je nejlepší přizpůsobit zkušenosti podle profilů studentů, jako je věk, zájmy, úroveň dovedností a styl učení. Přizpůsobené výzvy a odměny zakořeněné v realitě studentů pomáhají učinit zážitek smysluplnějším a efektivnějším, zejména při navrhování různých metod a nástrojů, aby se zajistilo, že všichni zúčastnění budou mít z aktivity plný prospěch. Použití fyzických i digitálních prvků, jako jsou hádanky, zámky, QR kódy, audio nebo video nahrávky nebo online kvízy, může napomoci zajistit, že bude využito a rozvíjeno mnoho jejich dovedností a silných stránek.

 

  1. Vyhněte se běžným nástrahám

Je nezbytné vyhnout se nadměrnému používání odměn nebo příliš intenzivní soutěživosti nebo obtížnosti, protože to může snížit kvalitu učení. Gamifikace by se měla zaměřit na smysluplný pokrok a rozvoj dovedností, nikoli na sbírání bodů nebo překonávání ostatních. Zajištění toho, aby aktivita zůstala náročná, ale zvládnutelná, vytváření alternativ v případě neúspěchu a zvládání očekávání přizpůsobením načasování nebo poskytováním rad pomáhá předcházet zklamání a dosahovat stanovených pedagogických cílů.

Závěrem lze uvést, že gamifikace funguje nejlépe, když je účelná, vyvážená a zaměřená na studenty. Může přeměnit učení na zábavnou a obohacující zkušenost a zajistit, že složité koncepty a potřebné dovednosti budou efektivně pochopeny a procvičovány v dynamickém a zajímavém prostředí. 

Ve formátech, jako jsou únikové hry, které zkoumáme v našich projektových východiscích, může gamifikace pomoci připravit mladé lidi na podnikatelské výzvy tím, že simuluje rozhodování v reálném světě, týmovou práci, digitální gramotnost a mnoho dovedností, které budou potřebovat k tomu, aby se jim dařilo v osobním i profesním životě.

 

Odkazy:

OECD (2019). Trendy formující vzdělávání v roce 2019. Vydavatelství OECD. https://doi.org/10.1787/trends_edu-2019-en  

 

Practical tips for incorporating gamification in learning

Using escape rooms in education can be considered a form of gamification, the act of using game mechanics in the learning process, which not only boosts engagement but also simulates the real-world challenges of project management, digital collaboration, communication, critical thinking and creative problem-solving. 

Gamification is a powerful way to make learning more engaging and effective, especially when exploring complex topics. It motivates learners, enhances participation, and improves learning, allowing people who struggle with traditional methods to develop the same skillsets and knowledge base as others by utilising their natural instincts to learn through play. Here are some practical tips for incorporating gamification into learning:

 

  1. Set clear learning goals

Gamified activities must support a specific pedagogical purpose and be directly connected to an achievable goal in order to be efficient and meaningful. It is important to keep in mind what the learners are meant to achieve or understand by the end of the activity, which abilities, competences or knowledge bases they need to reach, which is why you should clearly identify these goals beforehand.

 

  1. Choose the right game elements

You can use different game mechanics for different purposes, subjects, or needs: 

  • Storylines and missions: Creates immersive, meaningful learning experiences, and enhances identification, problem-solving and creativity.
  • Timed tasks: Fosters challenge and helps develop time management and decision-making skills.
  • Resource collection and management: Allows learners to explore financial planning, budgeting and strategy.
  • Points and badges: Reward achievements, validate learning stages and show progress and improvement.
  • Leaderboards: Encourage perseverance and competition among students, but can also be discouraging if not managed correctly.

Activities like role-playing debates, riddle-solving sequences, or even simple quizzes can boost both motivation, participation and understanding of a selected topic. It is important to balance rewards (like badges) with motivators (like curiosity and creativity), and to remain consistent with the use and conclusion of each element. 

 

  1. Build a sense of progression

Structuring an activity like levels in a game helps students assimilate knowledge and skills more efficiently. Start with simple tasks and gradually increase difficulty, either with more complex tasks or by combining previous concepts. When learners successfully complete a task, they can unlock new stages or rewards, keeping them motivated and focused. Instant feedback keeps learners engaged, helps them correct mistakes and improves self-awareness and self-evaluation. 

In escape rooms, for example, each enigma might represent a business milestone, such as securing funding, building a product, or launching a campaign, which, when completed, allows them to access the next logical step in their growth.

 

  1. Mix competition and collaboration

You can use individual and team challenges to motivate learners and diversify the learning experience. Leaderboards motivate learners to exceed expectations, and group missions encourage teamwork and communication skills. Keep competition friendly and optional to avoid discouragement and provide proportional rewards to all participants to avoid frustration.

 

  1. Keep it simple 

Break content into short activities, as microlearning with regular challenges reinforces learning and aligns more closely with young people’s rhythm. A series of smaller tasks or consecutive elements, to be achieved one by one, with instant feedback and progressive difficulty, rather than a big mission with many steps, helps keep learners engaged without feeling overwhelmed.

 

  1. Personalise and diversify the experience

It is always best to adapt the experience according to learner profiles, such as age, interests, skill level, and learning style. Customised challenges and rewards rooted in the learners’ reality help make the experience more meaningful and effective, especially when proposing a variety of methods and tools to ensure that all learners will fully benefit from the activity. Using both physical and digital elements, such as puzzles, locks, QR codes, audio or video recordings, or online quizzes, can help guarantee that a multitude of skills and strengths will be harnessed and developed.

 

  1. Avoid common pitfalls

It is essential to avoid overusing rewards or making competition or difficulty too intense, as this can reduce the quality of learning. Gamification should focus on meaningful progress and skill development, rather than collecting points or outperforming others. Ensuring that the activity remains challenging yet doable, creating alternatives in case of failure, and managing expectations by adapting the timing or providing hints helps avoid frustration and reach the pedagogical goals.

In conclusion, gamification works best when it is purposeful, balanced, and focused on learners. It can transform learning into a fun and rewarding experience and ensure that complex concepts and necessary skills are efficiently understood and practised in a dynamic and engaging environment. 

In formats like escape rooms, explored throughout our project resources, gamification can help prepare young people for entrepreneurial challenges by simulating real-world decision-making, teamwork, digital literacy and many of the skills they will need to thrive in their personal and professional life.

 

References:

OECD (2019). Trends Shaping Education 2019. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/trends_edu-2019-en