Pedagogové a pracovníci s mládeží se stále častěji obracejí k netradičním vyučovacím metodám, aby dosáhli zapojení studentů. Jedním z obzvláště účinných přístupů je využití únikových her jako vzdělávacího nástroje. Tyto pohlcující zážitky vyzývají účastníky k řešení hádanek, luštění kódů a spolupráci v časových mantinelech, díky čemuž je učení dynamické a zapamatovatelné. Úspěch vzdělávací únikové hry však nezávisí pouze na jejím designu, protože role facilitátora je stejně důležitá.

Facilitátoři hrají klíčovou roli při plánování, moderování a debriefingu aktivit únikových her. Jejich vedení zajišťuje, že si studenti hru nejen užijí, ale získají také smysluplné lekce použitelné mimo třídu. Podporou spolupráce, motivací účastníků a propojením herních lekcí s reálnými aplikacemi facilitátoři transformují únikové místnosti na silné vzdělávací zážitky, zejména v digitálním a podnikatelském kontextu.

 

Plánování zážitku z únikové hře

Prvním krokem při používání únikové hry jako výukového nástroje je pečlivé plánování. Facilitátoři musí sladit aktivitu se vzdělávacími cíli a vzít v úvahu potřeby a úroveň dovedností studentů.

Aby toho dosáhli, facilitátoři by měli:

• Definovat jasné výsledky učení: Ať už jde o zlepšení týmové práce, zlepšení řešení problémů nebo zavedení podnikatelského myšlení, úniková hra by měla být strukturována kolem konkrétních cílů.
• Vytvářet poutavé scénáře: Námět by měl být relevantní k tématu. Podnikatelská úniková hra může například simulovat spuštění startupu a vyžadovat, aby účastníci vypracovali podnikatelský plán nebo představili nápad.
• Podporovat spolupráci: Výzvy by měly být navrženy tak, aby podporovaly týmovou práci a zajistily, že všichni účastníci budou mít příležitost podílet se na řešení.

 

Moderování únikové hry: udržení zapojení účastníků

Jakmile je úniková hra zahájena, facilitátoři musí vyvážit vedení a nezávislé řešení problémů, udržet studenty zapojené a zároveň jim umožnit kriticky myslet.

Efektivní moderování zahrnuje:

• Strategické poskytování rad: Pozorování účastníků a v případě potřeby nabízení rad, aby se předešlo frustraci a zároveň se účastníci drželi účelu hry.
• Podpora komunikace a týmové práce: Posílení pozitivních interakcí, povzbuzení studentů ke sdílení nápadů a podpora spolupráce.
• Řízení času a úrovně energie: Sledování pokroku a zásah v případě potřeby, aby hra zůstala poutavá a v souladu s cíli učení.

 

Debriefing: Získávání smysluplných lekcí

Fáze debriefingu pomáhá studentům propojit jejich zkušenosti s únikovou hrou s širšími vzdělávacími a reálnými situacemi. Bez řádného rozboru hrozí, že se aktivita stane spíše zábavným cvičením než cenným učebním nástrojem.

Dobře strukturovaný rozbor by měl:

• Podpořit reflexi: Kladení otevřených otázek jako “Jaké strategie fungovaly dobře?” nebo “Jak jste jako tým zvládli výzvy?”
• Narýsovat paralely se scénáři z reálného světa: Zdůrazněte, jak řešení problémů v únikové hře odráží dovednosti požadované v podnikání nebo digitálním průmyslu.
• Diskutujte o rozvoji dovedností: Identifikace dovedností, jako je vedení, kreativita, time management a přizpůsobivost, a diskuse o jejich aplikaci v akademickém a profesním prostředí.
• Poskytnout konstruktivní zpětnou vazbu: Nabídněte vhled do toho, jak účastníci přistupovali k výzvám a jak by mohli zlepšit týmovou práci nebo řešení problémů při budoucích aktivitách.

 

Podpora dlouhodobého učení a další využití

Kromě zážitku z únikové místnosti hrají facilitátoři klíčovou roli při zajišťování toho, aby studenti uplatňovali své nové znalosti a dovednosti v jiných oblastech. Toho lze dosáhnout tím, že:

• Podpoří další řešení problémů: Zadávání navazujících aktivit vyžadujících týmovou práci a analytické dovednosti k posílení získaných poznatků.
• Integrace prvků únikových her do průběžného učení: Používání menších výzev ve stylu únikových her v pravidelných lekcích k udržení zapojení a podpoře aktivního učení.
• Propojení s praktickými postupy: Seznámení studentů s případovými studiemi z reálného světa, kde řešení problémů a inovace jsou pro úspěch zásadní.

 

Role facilitátora je klíčem k úspěchu!

Facilitátoři jsou pro úspěch vzdělávacích únikových her zásadní a přeměňují je na silné vzdělávací zážitky. Pečlivým plánováním aktivit, efektivním moderováním hry a prováděním smysluplných rozborů zajišťují, že studenti rozvíjejí cenné dovednosti, které přesahují rámec třídy. Ať už jde o podporu digitálních kompetencí, podnikatelského myšlení nebo schopnosti týmové práce, facilitátoři v netradičních výukových metodách, jako jsou únikové hry, inspirují studenty ke kritickému myšlení, efektivní spolupráci a aplikaci svých znalostí v kontextu reálného světa, díky čemuž je vzdělávání poutavé a účinné.

V rozvojovém prostředí vzdělávání je zapojení stejně důležité jako obsah. Jedním z inovativních přístupů, který se prosazuje, je využití vzdělávacích únikových her – pohlcujících výukových zážitků založených na hře, které vyzývají účastníky k řešení hádanek a odhalování stop ve stanoveném čase. Když jsou tato interaktivní prostředí navržena efektivně, mohou podporovat hloubkoké učení, spolupráci, kritické myšlení a motivaci v rozsáhlé škále témat.

Co ale dělá vzdělávací únikovou hrou skutečně úspěšnou? Odpověď spočívá v propojení promyšlené pedagogiky s hravým designem.

Podstatou každé působivé vzdělávací únikové hry jsou jasné vzdělávací cíle. Tyto cíle řídí celý proces návrhu hry a zajišťují, že zážitek je více než jen zábava. Ať už je cílem posílit vědecký koncept, prozkoumat historické události, rozvíjet komunikační dovednosti nebo podporovat etické uvažování, každá výzva by měla přímo směřovat k zamýšleným vzdělávacím výsledkům. Srozumitelnost v této fázi pomáhá vyhnout se pasti “edutainmentu” – kde jsou vzdělávací cíle rozředěny herními mechanismy.

Neméně důležitá je i narativní struktura. Silný příběh promění sbírku hádanek v koherentní, pohlcující zážitek. Studenti se mohou ocitnout v situaci, kdy luští zašifrované zprávy ve starověké hrobce, řeší kybernetický útok ve virtuální laboratoři nebo se pohybují v prostředí diplomatické krize ve fiktivní zemi. Příběh by měl poskytovat kontext pro úkoly a pocit účelu pro hráče. Vizuály, rekvizity, zvukové scény a dokonce i role postav mohou zlepšit vnoření do procesu učení a zvýšit emocionální investici do procesu učení.

Design puzzle je umění i věda. Úspěšné únikové hry zahrnují řadu kognitivních výzev, včetně logiky, rozpoznávání vzorů, dekódování, sekvencování a dedukce. Aby se studenti mohli lépe zapojit, měly by se hádanky lišit stylem a obtížností a měly by umožňovat různé preference učení. Zásadní je, že hádanky musí být řešitelné s poskytnutými informacemi – náročné, ale spravedlivé. Je také důležité vyvážit lineární hádanky (kde jedno řešení vede přímo k dalšímu) s paralelními úkoly, což umožní více hráčům přispívat současně a vyhnout se úzkým hrdlům ve skupinové dynamice.

Časový tlak hraje ústřední roli při budování vzrušení a naléhavosti. Většina vzdělávacích únikových her je navržena tak, aby trvala 30 až 60 minut. Zatímco odpočítávání generuje energii, facilitátor musí mít na paměti stres a frustraci studentů. Vložené nápovědy, prodloužení času nebo vnitřně zabudované nástroje mohou pomoci jednotlivým skupinám, které se potýkají s problémy, aniž by jim přímo prozradily řešení. Cílem je udržet tok a dynamiku a zároveň zajistit splnění vzdělávacích cílů.

Další zásadní součástí je skupinová interakce. Únikové hry jsou ze své podstaty založeny na spolupráci a poskytují přirozené prostředí pro budování měkkých dovedností, jako je vedení, vyjednávání a řešení konfliktů. Pedagogové to mohou podpořit tím, že rozdělí týmové role, podnítí k zamyšlení nad skupinovými procesy nebo pozorováním komunikačních vzorců. Fáze rozboru, která je často přehlížena, je nezbytná pro iniciaci této sociální dynamiky a její propojení zpět s kontextem reálného světa.

Efektivní vzdělávací úniková hra bere v úvahu také její vyhodnocení. Zatímco formální zkoušení může být během hry nevhodné, facilitátoři mohou hodnotit učení prostřednictvím pozorování, reflexních cvičení po hře nebo vložených vodítek, která sledují pokrok. Studenti mohou psát o svém rozhodovacím procesu, vysvětlit, jak vyřešili úkol, nebo se zamyslet nad tím, jak jim tato zkušenost pomohla lépe porozumět tématu.

Inkluze a přístupnost musí být nedílnou součástí návrhu hry. To znamená zajistit přístupnost fyzických prostor, používat různé formáty pro poskytování obsahu (vizuální, sluchový, hmatový) a vyhnout se kulturně nebo jazykově předpojatým nápovědám. Únikové hry by měly podporovat rozmanitost a umožnit všem studentům smysluplnou a sebevědomou účast.

A konečně, úspěšná úniková hra se nedá vytvořit přes noc. Iterativní odzkoušení je klíčové. Tvůrci by měli otestovat své místnosti s různými typy účastníků, získávat zpětnou vazbu, sledovat, kde se účastníci potýkají s problémy nebo se neangažovat, a podle toho hru vylepšovat. Tento iterativní proces pomáhá zajistit, aby výsledná zkušenost byla nakonec nejen poutavá a soudržná, ale také v souladu se zamýšlenými výsledky učení.

Závěrem lze říci, že vzdělávací únikové hry jsou mocnými nástroji pro aktivní učení, pokud jsou navrženy s jasným záměrem a zodpovědně. Nabízejí jedinečnou kombinaci výzvy, spolupráce a kreativity – oživují obsah způsoby, které tradiční vzdělávací metody často nedokáží. Jak pedagogové pokračují ve zkoumání nových strategií pro smysluplné učení, únikové hry představují vzrušující hranici, kde se setkává zábava a výuka.

 

---

Designing Educational Escape Rooms: Key elements for success

In the evolving landscape of education, engagement is as vital as content. One innovative approach gaining traction is the use of educational escape rooms—immersive, game-based learning experiences that challenge participants to solve puzzles and uncover clues within a set time. When designed effectively, these interactive environments can foster deep learning, collaboration, critical thinking, and motivation across a wide range of subjects.

But what makes an educational escape room truly successful? The answer lies in the integration of thoughtful pedagogy with playful design.

At the heart of any impactful educational escape room are clear learning objectives. These objectives guide the entire design process and ensure that the experience is more than entertainment. Whether the goal is to reinforce a science concept, explore historical events, develop communication skills, or promote ethical reasoning, each challenge should map directly to the intended educational outcomes. Clarity at this stage helps avoid the trap of “edutainment”—where learning goals are diluted by the game mechanics.

Equally important is the narrative structure. A strong story transforms a collection of puzzles into a coherent, immersive experience. Students might find themselves deciphering coded messages in an ancient tomb, solving a cyberattack in a virtual lab, or navigating a diplomatic crisis in a fictional country. The narrative should provide context for the tasks and a sense of purpose for the players. Visuals, props, soundscapes, and even character roles can enhance immersion and increase emotional investment in the learning process.

Puzzle design is both an art and a science. Successful escape rooms incorporate a range of cognitive challenges, including logic, pattern recognition, decoding, sequencing, and deduction. To keep learners engaged, puzzles should vary in style and difficulty and allow for different learning preferences. Crucially, puzzles must be solvable with the information provided—challenging but fair. It’s also important to balance linear puzzles (where one solution leads directly to the next) with parallel tasks, allowing multiple players to contribute simultaneously and avoid bottlenecks in group dynamics.

Time pressure plays a central role in building excitement and urgency. Most educational escape rooms are designed to last 30 to 60 minutes. While the countdown drives energy, the facilitator must be mindful of student stress and frustration. Built-in hints, time extensions, or scaffolding tools can help struggling teams without giving away solutions outright. The goal is to maintain flow and momentum while ensuring that the learning objectives are met.

Team interaction is another critical component. Escape rooms are inherently collaborative and provide a natural setting to build soft skills such as leadership, negotiation, and conflict resolution. Educators can enhance this by assigning team roles, prompting reflection on group processes, or observing communication patterns. The debrief phase, often overlooked, is essential for unpacking these social dynamics and connecting them back to real-world contexts.

An effective educational escape room also considers assessment. While formal testing may be inappropriate during gameplay, facilitators can evaluate learning through observation, post-game reflection exercises, or embedded clues that track progress. Students might write about their decision-making process, explain how they solved a challenge, or reflect on how the experience helped them better understand the topic.

Inclusion and accessibility must be integral to the design. This means ensuring physical spaces are accessible, using multiple formats for content delivery (visual, auditory, tactile), and avoiding culturally or linguistically biased clues. Escape rooms should celebrate diversity and enable all learners to participate meaningfully and confidently.

Finally, a successful escape room is not built overnight. Iterative testing is key. Designers should pilot their rooms with different audiences, solicit feedback, observe where participants struggle or disengage, and refine accordingly. This iterative process helps ensure that the final experience is not only engaging and cohesive but also aligned with the intended learning outcomes.

In conclusion, educational escape rooms are powerful tools for active learning when designed with intention and care. They offer a unique blend of challenge, collaboration, and creativity—bringing content to life in ways that traditional methods often cannot. As educators continue to explore new strategies for meaningful learning, escape rooms represent an exciting frontier where play and pedagogy meet.

Úniková hra je složitá činnost, která obvykle zahrnuje několik fází. Identifikace těchto fází vám pomůže lépe vyvážit intenzivní okamžiky s klidnějšími obdobími, kdy vaši hráči mohou nabrati síly!

• Fáze konzultace a řešení

Tuto fázi je nejsnazší identifikovaté: je to ta část hry, během které musí účastníci přemýšlet o prvcích, kterým čelí, aby vyřešili problém.

Někdy může být tato fáze vyřešena jedinou osobou, která rozumí logice hádanky.

Například: ‘Ach, chápu to! Musíme použít lano, které jsme našli, abychom propojili zelené symboly na této zdi! Symbol se bude pravděpodobně shodovat se symbolem na tabletu…”

Tato fáze je pro vaše hráče obvykle velmi intenzivní: sbližování a rozcházení názorů se může střetávat a vytvářet spoustu “sociálního stresu”. Po vyvrcholení vyřešení obtížné záhady může být dobrý nápad počítat s fází vhodnou k odpočinku, jako jsou průzkumné otázky, vyprávění nebo jednodušší hádanka.

• Fáze spolupráce

Spolupráce je stálým rysem únikových her. I když jeden z vašich hráčů lépe rozumí logice hádanek, ostatní se musí aktivně zapojit do jejich řešení. Tento praktický příspěvek je přiblíží procesu uvažování a poskytne jim způsob, jak si zapamatovat znalosti, které hádanky přináší.

Například: Účastník, který odhalil logiku hádanky, si uvědomí, že zelené symboly jsou daleko od sebe. Rozložení symbolů vyžaduje, aby na jejím vyřešení spolupracovali tři nebo čtyři hráči.

Samozřejmě, že některé hádanky mohou představovat omezení z hlediska zapojení. Tyto fáze řešení je nutné otestovat, abyste si byli vědomi omezení pro vaši skupinu hráčů.

Například: Pokud jsou některé zelené symboly vysoko, můžete vidět, že vaše úniková hra není vhodná pro skupinu, která zahrnuje vozíčkáře.

Mít omezující požadavky na složení skupiny je normální pro každou únikovou hru. Nejdůležitější je uvědomit si to při vytváření skupin účastníků a pokud možno být schopen zavést opatření k přizpůsobení a zajistit, aby každý krok byl přístupný všem účastníkům.

 

• Fáze průzkumu

Tato fáze je na vytvoření nejsložitější, protože účastníci si často nejsou jisti: mají něco hledat, nebo ztrácejí drahocenný čas? 

Při navrhování vzdělávací únikové hry je důležité, aby se hráči ve hře dostali co nejdále: neměli by se zbytečně nebo neúčelně pohybovat po herním prostoru. Tato fáze je nejrizikovější, protože její trvání se může u jednotlivých skupin značně lišit. Role vedoucího hry je v těchto fázích velmi důležitá, aby nedošlo k frustraci hráčů a zabránění jim v přístupu k některé části hry.

Během odzkoušení, které provádíte při přípravě únikové hry, musíte být v těchto fázích velmi opatrní: vyvážit dostupnost vodítek tím, že je více či méně zviditelníte, nebo usnadnit jejich pochopení, aby je hráči mohli spojit s překážkou, kterou se snaží překonat.

Po přečtení tohoto popisu si možná pomyslíte: “Ale proč do mé únikové hry zařazovat průzkumnou fázi, když je tak složitá?” Tato fáze má také některé výhody, které jsou pro únikovou hru zásadní!

Může být použita jako vyrovnávací paměť po konečném okamžiku, jako je například vyřešení složité hádanky. Umožňuje hráčům uvolnit tlak a vyhnout se nárůstu napětí ve skupině.

Může to být také užitečné pro řízení toku herních prvků: pokud jsou všechny prvky k dispozici na začátku hry, bude to hráčům připadat velmi chaotické a zvýší pravděpodobnost, že se vydají “zkratkami”.

A konečně, je to vynikající příležitost konfrontovat hráče s příběhovými prvky, které podporují jejich zatažení se do hry! 

• Fáze vyprávění

Ať už prostřednictvím prvků objevených během průzkumu nebo prostřednictvím zásahu vedoucího hry, příběh je nezbytný k vytvoření atmosféry, do které se vaši hráči mohou ponořit.

Ponoření je neodmyslitelně spojeno s motivací, takže zlepší zapojení vašich účastníků a umožní jim lépe si uchovat vzdělávací informace, jejichž předložení účastníkům bylo vaším záměrem.

Stejně jako fáze průzkumu, i tato fáze může být použita jako klidnější chvíle pro vaše hráče před nebo po složité hádance.

---

The different phases of an escape game

An escape game is a complex activity that generally involves several phases. Identifying these phases will help you better balance the intense moments with quieter periods when your players can recover!

 

• Consultation and resolution phase

This phase is the easiest to identify: it is the period during which participants must think about the elements they are faced with, in order to solve a problem. 

Sometimes, this phase can be solved by a single person who understands the logic of the puzzle.

For example: ‘Ah, I get it! We have to use the rope we found to connect the green symbols on this wall! The symbol will probably match one of those on the tablet…’

This phase is usually very intense for your players: converging and diverging opinions can clash and generate a lot of ‘social stress’. After the climax of solving a difficult enigma, it may be a good idea to allow for a recovery phase, such as exploration, narrative or a simpler puzzle.

 

• Collaboration phase

Collaboration is a constant feature of escape games. Even if one of your players is better at understanding the logic behind the puzzles, the others must be actively involved in solving them. This practical contribution will bring them closer to the reasoning process and provide them with a way of remembering the knowledge conveyed by the enigma.

For example: tThe participant who figured out the logic of the puzzle realises that the green symbols are far apart. The layout of the symbols requires three or four players to work together to solve it.

Of course, some puzzles may present constraints in terms of inclusion. It is necessary to test these resolution phases in order to be aware of the constraints on your group of players.

For example: iIf some green symbols are high up, you can see that your escape game is not suitable for a group that involves wheelchair users.

Having restrictions on group composition is normal for any escape game. The most important thing is to be aware of this when forming groups of participants and, if possible, to be able to put measures in place to adapt and ensure each step is accessible to all the participants.

 

• Exploration phase

This phase is the most complicated to design, as participants are often unsure: do they have something to find, or are they wasting valuable time? 

When designing an educational escape game, it is important that players get as far as possible in the game: they should not be left wandering around the game space unnecessarily. This phase is the most riskyriskiest because its duration can vary greatly from one group to another. The role of the game master during these phases is very important to avoid frustrating players and preventing them from accessing part of the game.

During the tests you carry out while designing your escape game, you need to be very careful during these phases: balance the availability of clues by making them more or less visible, or make them easier to understand so that players can relate them to the obstacle they are trying to overcome.

After reading this description, you might think, ‘But why include an exploration phase in my escape game if it’s so complicated?’ This phase also has some advantages that are essential to an escape game!

It can be used as a buffer after a climactic moment, such as solving a complex puzzle. It allows players to relieve pressure and avoid tension building up within the group.

It can also be useful for managing the flow of game elements: if all the elements are available at the start of the game, it will seem very chaotic to players and make it more likely that they will take ‘shortcuts’.

Finally, it’s an excellent opportunity to confront players with narrative elements that encourage their immersion in the game! 

 

• Narrative phase

Whether through elements discovered during exploration or through the game master’s intervention, a narrative is necessary to create an atmosphere in which your players can immerse themselves.

Immersion is intrinsically linked to motivation, so it will improve your participants’ involvement and allow them to better retain the educational information you have presented to them.

Like the exploration phase, this phase can be used as a calmer moment for your players before or after a complex puzzle.

 

V době, které dominují digitální technologie, tradiční vzdělávací metody často selhávají v přípravě studentů na řešení problémů moderního světa. Aby se tato propast překlenula, získávají úspěch inovativní přístupy, jako je učení založené na hrách a gamifikované aktivity, jako jsou únikové hry, které nabízejí pohlcující zážitky, které podporují digitální gramotnost a podnikatelské dovednosti.​

 

Vzestup her v učení

Učení založené na hrách a gamifikaci integruje vzdělávací obsah do kontextu her nebo herních mechanismů ve vzdělávacím kontextu a vytváří poutavé prostředí, které podporuje aktivní účast a zapojení. Tyto metody se ve světě vzdělávání výrazně rozšiřují a jejich přínosy zkoumá nespočet projektů a zdrojů, protože nejen upoutávají pozornost mladých lidí, ale také zvyšují motivaci a udržitelnost. Únikové hry jsou optimální pro výuku kritických dovedností, jako je spolupráce, komunikace, kreativita, kritické myšlení a podnikatelské myšlení. Na rozdíl od tradičních metod nabízejí praktické a zážitkové vzdělávací prostředí, které podporuje týmovou práci, řešení problémů a praktickou aplikaci teoretických znalostí v reálném světě.

Výuka digitálního podnikání prostřednictvím únikových her

V rámci podnikatelského vzdělávání lze únikové hry snadno využít k:

• Výuce digitálního podnikání: Kombinace obchodní strategie, digitálních nástrojů, komunikace a kreativity. 
• Napodobení skutečné obchodní výzvy: Identifikace cílových trhů, správa rozpočtů a využívání digitálních platforem pro propagaci. 
• Poskytnutí poutavých a praktických procesů učení: Umožněte studentům otestovat své dovednosti a získat praktické zkušenosti v bezrizikovém prostředí.

Například vzdělávací iniciativy podobné té naší, jako je projekt “Únikové hry pro sociální podnikání” nebo finanční úniková hra Finexit, také využívají tyto výzvy k výuce studentů o sociálním podnikání a finanční gramotnosti. Prostřednictvím těchto her se studenti ponoří do scénářů, ve kterých musí využít podnikatelské principy a měkké dovednosti k řešení hádanek souvisejících s integrálními složkami podnikání, jako jsou:

• Udržitelnost a etika
• Rozhodovací procesy
• Zapojení komunity a sociální dopady
• Podnikové finance a ekonomické principy 
• Identifikace potřeb trhu a řízení zdrojů

Hádanky a úkoly spojené se vzdělávacími únikovými hrami navíc vyžadují, aby účastníci používali kreativní i analytické myšlení. Kolaborativní povaha únikových her dále podporuje týmovou práci a komunikaci, což je v oblasti sociálního podnikání zásadní.

Podpora digitálních dovedností prostřednictvím imerzivního učení

Během únikové hry mohou být účastníci požádáni o použití různých digitálních nástrojů, jako jsou: 

• Nástroje pro řízení projektů a spolupráci
• Sociální média a komunikační platformy
• Nástroje a strategie digitálního marketingu
• Design webových stránek a vývoj software
• Programy pro úpravu videa a zvuku

Tento pohlcující přístup k učení odráží rostoucí význam digitální gramotnosti v podnikatelském vzdělávání a vybavuje studenty digitálními dovednostmi a praktickými zkušenostmi, které potřebují k úspěchu v moderních podnikatelských odvětvích.

Integrace metod založených na hrách je v souladu se současnými vzdělávacími standardy, které kladou důraz na digitální kompetence a technologické porozumění. Například estonský vzdělávací systém je chválen za integraci technologií a řešení problémů do svých učebních osnov, což vede k tomu, že studenti jsou zběhlí v digitálních dovednostech a podnikatelském myšlení.

Únikové hry poskytují dynamický prostor pro procvičování a zdokonalování těchto dovedností, ať už jde o používání sociálních médií pro rozvoj značky nebo porozumění platformám elektronického obchodování – témata zahrnutá v některých z našich nadcházejících scénářů únikových her. Prostřednictvím těchto aktivit si studenti rozvíjejí praktické porozumění tomu, co je potřeba k vytvoření a řízení podniku v současné digitální době. 

Závěrem lze říci, že moderní evoluce a dynamická revoluce ve vzdělávání se vyznačují těmito poutavými a praktickými metodami, které rezonují s dnešním digitálním prostředím a potřebami mladých lidí. Učení založené na hrách prostřednictvím únikových místností nabízí studentům dynamické způsoby, jak rozvíjet základní digitální a podnikatelské dovednosti. Přijetím těchto inovativních přístupů mohou pedagogové pomoci vychovat generaci mladých podnikatelů, kteří jsou nejen technicky zdatní, ale také vybaveni kritickými dovednostmi potřebnými k ovlivňování a utváření budoucnosti.

Seznamte se s našimi materiály, jako je náš průvodce, abyste se o těchto tématech dozvěděli více a prozkoumali naše únikové hry, které pro vás budou připraveny již brzy!

​

Odkazy

• Technologie kampusu. (2022). Budování digitálních dovedností pomocí chytré únikové místnosti. https://campustechnology.com/articles/2022/08/18/building-digital-skills-with-a-smart-escape-room.aspx 
• Edutopie. (2023). Využití učení založeného na hře v občanské výchově. https://www.edutopia.org/article/using-game-based-learning-civics 
• Únikové hry pro sociální podnikání. (2023). O projektu. https://er-se.eu/en/about/ 
• Pojištění a penze pro všechny. (2023). FINEXIT, finanční úniková místnost. https://segurosypensionesparatodos.fundacionmapfre.org/en/educational-resources/teachers/finexit-financial-escape-room/  
• Times. (2024). Estonské učební osnovy jsou jedny z nejlepších – co nás může naučit? https://www.thetimes.com/uk/education/article/estonias-curriculum-is-one-of-the-best-what-can-it-teach-us-l56hmdxq0 

Tento projekt je financován Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA).  Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

Číslo projektu: 2023-2-LT02-KA220-YOU-000183156

---

Revolution in education: Modern non-traditional methods for developing digital and entrepreneurial skills

In an era dominated by digital technology, traditional educational methods often fall short in preparing students for the challenges of the modern world. To bridge this gap, innovative approaches like game-based learning and gamified activities, such as escape rooms, are gaining success, offering immersive experiences that foster digital literacy and entrepreneurial skills.​

 

The rise of games in learning

Game-based and gamified learning integrate educational content within the context of games or game mechanics within educational contexts, creating engaging environments that promote active participation and engagement. These methods have been significantly growing in the educational world, with countless projects and resources exploring their benefits, as they not only capture young people’s attention but also enhance motivation and retention. Escape rooms are optimal for teaching critical skills such as collaboration, communication, creativity, critical thinking and entrepreneurial thinking. Unlike traditional methods, they offer a practical and experiential learning environment that fosters teamwork, problem-solving, and the practical application of theoretical knowledge in real-world settings.

 

Teaching digital entrepreneurship through escape rooms

In the context of entrepreneurial education, escape rooms can easily be used to:

• Teach digital entrepreneurship: Combining business strategy, digital tools, communication and creativity. 
• Mimic real-world business challenges: Identifying target markets, managing budgets and using digital platforms for promotion. 
• Provide an engaging and practical learning process: Allowing learners to test their skills and gain practical experience in a risk-free environment.

For example, educational initiatives similar to our own, such as the “Escape Rooms for Social Entrepreneurship” project or the Finexit financial escape room, also use such challenges to teach students about social entrepreneurship and financial literacy. Through these games, learners are immersed in scenarios where they must apply entrepreneurial principles and soft skills to solve puzzles related to integral components of entrepreneurship, such as:

• Sustainability and ethics
• Decision-making processes
• Community involvement and social impacts
• Business finances and economic principles 
• Identifying market needs and managing resources

Additionally, the puzzles and tasks involved in educational escape rooms require participants to use both creative and analytical thinking. The collaborative nature of escape rooms further encourages teamwork and communication, both of which are vital in the field of social entrepreneurship.

 

Fostering digital skills through immersive learning

During an escape room, participants may be asked to use various digital tools, such as: 

• Project management and collaboration tools
• Social media and communication platforms
• Digital marketing tools and strategies
• Website design and software development
• Video and audio editing programs

This immersive learning approach mirrors the growing importance of digital literacy in entrepreneurial education, equipping learners with the digital skills and practical experience they need to succeed in modern entrepreneurial sectors.

Integrating game-based methods aligns with contemporary educational standards that emphasise digital competence and technological understanding. For instance, Estonia’s education system is celebrated for integrating technology and problem-solving into its curriculum, resulting in students adept in digital skills and entrepreneurial thinking.

Escape rooms provide a dynamic space to practice and refine these skills, whether it’s using social media for brand development or understanding e-commerce platforms – topics covered in some of our upcoming escape room scenarios. Through these activities, learners develop a hands-on understanding of what it takes to create and manage a business in the current digital age. 

In conclusion, modern evolution and dynamic revolution in education are marked by these engaging and practical methods that resonate with today’s digital landscape and young people’s needs. Game-based learning through escape rooms offers dynamic ways for learners to develop essential digital and entrepreneurial skills. By embracing these innovative approaches, educators can help raise a generation of young entrepreneurs who are not only tech-savvy but also equipped with the critical skills needed to navigate and shape the future.

Discover our resources, such as our guide, to learn more about these topics and explore our escape rooms, available soon!

​

References

• Campus Technology. (2022). Building Digital Skills with a Smart Escape Room. https://campustechnology.com/articles/2022/08/18/building-digital-skills-with-a-smart-escape-room.aspx 
• Edutopia. (2023). Using Game-Based Learning in Civics. https://www.edutopia.org/article/using-game-based-learning-civics 
• Escape Rooms for Social Entrepreneurship. (2023). About the project. https://er-se.eu/en/about/ 
• Seguros Y Pensiones Para Todos. (2023). FINEXIT, the financial escape room. https://segurosypensionesparatodos.fundacionmapfre.org/en/educational-resources/teachers/finexit-financial-escape-room/  
• The Times. (2024). Estonia’s curriculum is one of the best – what can it teach us? https://www.thetimes.com/uk/education/article/estonias-curriculum-is-one-of-the-best-what-can-it-teach-us-l56hmdxq0 

This article was prepared as part of the Erasmus+ youth initiative project “Escape Rooms for Digital Entrepreneurship,” No. 2023-2LT02-KA220-YOU-000183156, funded by the European Union. The content reflects only the author’s views, and the National Agency and the European Commission cannot be held responsible for any use that may be made of the information contained therein. 

Dynamický svět digitálního podnikání vyžaduje kreativní myšlení, řešení problémů a inovace. Jedním z nově vznikajících a účinných nástrojů pro kultivaci těchto dovedností je model únikových her. Únikové hry, které byly původně navrženy jako pohlcující forma zábavy, překročily své zábavní kořeny a staly se účinnou metodou pro vzdělávání a rozvíjení dovedností. Tento inovativní přístup se ukázal jako zvláště cenný při podpoře vzdělávání a odborných znalostí v oblasti digitálního podnikání. Právě na tento vzdělávací model je proto zaměřen náš aktuální projekt z programu Erasmus „Únikové hry pro digitální podnikání“.

 

Co jsou únikové hry a proč jsou užitečné pro lekce digitálního podnikání?

Únikové hry jsou interaktivní hry založené na scénářích, kde účastníci spolupracují na řešení hlavolamů, objevování vodítek a dosahování konkrétních cílů ve stanoveném časovém limitu. Ve vzdělávacím nebo školicím kontextu nabízejí únikové hry jedinečnou kombinaci gamifikace a zážitkového učení. Na rozdíl od tradičních výukových metod poskytují únikové hry praktické, pohlcující zážitky, které stimulují zapojení a zvyšují uchovávání získaných znalostí. Díky tomu jsou zvláště efektivní při výuce složitých nebo dynamických témat, jako je digitální podnikání, kde je vyžadována kombinace technických dovedností, obchodního ducha a kreativity. Únikové hry mohou sloužit jako výkonná platforma pro rozvoj těchto kompetencí několika způsoby:

• Řešení problémů a strategické myšlení: Digitální podnikání často zahrnuje zvládnutí složitých výzev, jako je konkurence na trhu nebo technologické potíže. Úkoly v únikové hře tyto výzvy zohledňují a povzbuzují účastníky ke kritickému myšlení a hledání inovativních řešení.
• Podpora digitálních dovedností: Únikové hry navržené s ohledem na digitální nástroje a technologie (např. problémy s kódováním, analýza dat nebo strategické rébusy pro sociální média) umožňují účastníkům získat praktické zkušenosti v příslušných oblastech.
• Budování týmové dynamiky: Podnikání se daří zásluhou spolupráce. Únikové hry simulují scénáře, ve kterých musí účastníci spolupracovat, aby dosáhli společného cíle, a podporují týmovou práci a vedení.
• Posilování kreativity: Gamifikovaná povaha únikových her povzbuzuje účastníky k myšlení mimo jejich obvyklá schémata, což je zásadní rys pro podnikatele, kteří vyvíjejí jedinečné návrhy s přidanou hodnotou.

 

Výhody zapojení do vzdělávání prostřednictvím únikové hry

Začleněním modelu únikové hry do vzdělávání v oblasti digitálního podnikání získají jeho účastníci několik hmatatelných výhod, včetně:

1. Posílené získávání dovedností: Únikové hry usnadňují aktivní učení a zajišťují účastníkům, aby si udrželi a efektivně uplatňovali nové znalosti.
2. Rozsáhlejší zapojení: Pohlcující a zábavný formát udržuje účastníky motivované a vtažené do procesu učení.
3. Praktické zkušenosti: Účastníci získají přímou zkušenost s řešením výzev podobných těm, s nimiž se setkají v podnikatelském prostředí.
4. Budování důvěry: Úspěšné řešení problémů únikových her navozuje pocit úspěchu, zvyšuje sebevědomí při řešení problémů a rozhodování.
5. Příležitosti pro vytváření sítí: Společná hra podporuje propojení mezi účastníky a pokládá základy pro budoucí partnerství nebo příležitosti mentoringu.

Transformace vzdělávacího prostředí

Využití únikových her v oblasti digitálního podnikání znamená významný posun ve způsobu předávání dovedností a znalostí. Spojením zaujetí ze hry s úskalími budování dovedností poskytují únikové hry inovativní a účinný způsob, jak připravit jednotlivce na výzvy digitální ekonomiky.

Tento moderní přístup ke vzdělávání nejen vybavuje účastníky nástroji, které potřebují k úspěchu, ale také zajišťuje, že učení je příjemným a nezapomenutelným zážitkem. Ať už jste začínající podnikatel nebo zkušený profesionál, který se chce zdokonalit, únikové hry nabízejí dynamickou a efektivní cestu k využití celého vašeho potenciálu.

Objevte sílu únikových her – oblast, kde se učení setkává s dobrodružstvím, a inovace jsou středobodem zájmu.

Sledujte naše aktivity i nadále, protože v průběhu realizace projektu budeme sdílet mnoho užitečných informací k tomuto tématu, včetně vytváření scénářů pro tematické únikové hry, sebevzdělávací programy, výsledky testů atd.

---

Unlocking digital entrepreneurship through Escape Rooms

The dynamic world of digital entrepreneurship demands creative thinking, problem-solving, and innovation. One emerging and impactful tool for cultivating these skills is the escape room model. Originally designed as an immersive form of entertainment, escape rooms have transcended their recreational roots to become an effective method for education and skill-building. This innovative approach has proven to be particularly valuable in fostering knowledge and expertise in the field of digital entrepreneurship. That is why the current Erasmus project „Escape Rooms For Digital Entrepreneurship” is focused precisely on this educational model.

 

What are Escape Rooms and why are they useful for digital entrepreneurship training?

Escape rooms are interactive, scenario-based games where participants work together to solve puzzles, discover clues, and achieve specific objectives within a set time limit. In an educational or training context, escape rooms offer a unique blend of gamification and experiential learning. Unlike traditional learning methods, escape rooms provide hands-on, immersive experiences that stimulate engagement and enhance knowledge retention. This makes them particularly effective in teaching complex or dynamic topics such as digital entrepreneurship where a combination of technical skills, business acumen, and creativity is required. Escape rooms can serve as a powerful platform for developing these competencies in several ways:

• Problem-solving and strategic thinking: Digital entrepreneurship often involves navigating complex challenges, such as market competition or technological disruptions. Escape room tasks mirror these challenges, encouraging participants to think critically and devise innovative solutions.
• Fostering digital skills: Escape rooms designed around digital tools and technologies (e.g., coding challenges, data analysis, or social media strategy puzzles) enable participants to gain hands-on experience in relevant areas.
• Building team dynamics: Entrepreneurship thrives on collaboration. Escape rooms simulate scenarios where participants must work together to achieve a common goal, fostering teamwork and leadership.
• Boosting creativity: The gamified nature of escape rooms encourages participants to think outside the box, a crucial trait for entrepreneurs developing unique value propositions.

 

Benefits of participating in escape room-based training

By integrating the escape room model into digital entrepreneurship training, participants gain several tangible benefits, including:

1. Enhanced skill acquisition: Escape rooms facilitate active learning, ensuring participants retain and apply new knowledge effectively.
2. Increased engagement: The immersive and entertaining format keeps participants motivated and invested in the learning process.
3. Practical experience: Participants gain firsthand experience in addressing challenges similar to those they will encounter in the entrepreneurial landscape.
4. Confidence building: Successfully solving escape room challenges instills a sense of achievement, boosting self-confidence in problem-solving and decision-making abilities.
5. Networking opportunities: Collaborative gameplay fosters connections between participants, laying the groundwork for future partnerships or mentorship opportunities.

 

Transforming the learning landscape

The application of escape rooms in the realm of digital entrepreneurship marks a significant shift in how skills and knowledge are imparted. By blending the excitement of gameplay with the rigour of skill-building, escape rooms provide an innovative and impactful way to prepare individuals for the challenges of the digital economy.

This modern approach to education not only equips participants with the tools they need to succeed but also ensures that learning is an enjoyable and memorable experience. Whether you’re an aspiring entrepreneur or a seasoned professional looking to upskill, escape rooms offer a dynamic and effective pathway to unlocking your full potential.

Discover the power of Escape Rooms—where learning meets adventure and innovation takes centre stage.

Keep following us, as we will share a lot of useful information on the topic during the project implementation, including when creating scenarios for thematic escape rooms, self-training programs, testing results, etc.